Kapitola 5.

24. září 2013 v 0:53 | Vypravěč

Robin neměl žádná pečená kuřátka. Vlastně ani nepečená. Nemohl tedy Homérovi posloužit. Znovu si lehl na postel a zíral do stropu a snažil se nepanikařit. Pak zavřel oči. Přemýšlel jak by takovou situaci zvládl jeho oblíbenec, Don Quijote z knihy Don Quijote de la Mancha. Robin tu knížku miloval a měl tendence se k jejímu hrdinovi často obracet s vnitřními a překvapivě nikdy nezodpovězenými dotazy.


Tedy, kdyby tu teď Don Quijote byl, kdyby se s Robinem setkal tváří v tvář a Robin mu celou tu prapodivnou situaci s Klíčníkama, Baziliškama a Kreaturama vysvětlil, co by mu Don asi řekl?

"Do zbraně! Ty sralbotko" Robin skoro slyšel jak na něj Don volá. A u toho mává mečem a skáče vedle Robinovy postele z pózy do pózy. "Do zbraně, říkám! Tady jde přeci o záchranu Země, není jediná vteřina nazmar. Musíme pokořit zlo a dobru podat ruku!"

Něco v Robinovi chtělo vyskočit z postele, a zavelet po Quijotovsku "Kupředu!".

Ale Robin věděl, že Don Quijote byl snílek, blázen a fantasta. A přesně tak si Robin momentálně sám připadal. A víc než vyskočit a zavelet "Kupředu" se mu chtělo strčit hlavu pod polštář a všechno to zaspat. Ale to by nemohl být v jedné místnosti s Homérem, kterému už řádně kručelo v žaludku a který vyskočil na postel a svou kočičí nenechavou tlapkou do Robina štouchl a probral ho tak ze snění o Quijotovi. Homér si pak pod vouskama jakoby odkašlal a povídá: "Nebo husí paštička, ta by nebyla?"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama