Kapitola 4.

24. září 2013 v 0:21 | Vypravěč

Předtím, než budu dál vyprávět o tom, co potkalo Robina a Homéra na strastiplné pouti za Klíčem, který měl zachránit Princeznu Rádkyni, musím se vrátit ke dni, kdy Archibald nalezl na břehu moře krabici s malým řvoucím Robinem.


Archibald byl tehdy nálezem Robina značně zaskočen a jeho úplně první myšlenka byla "někdo si pro něj určitě musí přijít". Posadil se tedy opodál a čekal. Nikdo nepřišel a Robin plakal stále víc a víc. Archibald věděl, že dítě je moc malé na to, aby vydrželo dlouho bez péče a pomoci. Prohlédl krabici, i Robina a zjistil, že novorozeně má zřejmě slabý rozštěp rtu, nebo nějaké zranění, které bylo patrné na první pohled. Na sobě mělo ještě malý medailonek, ve kterém je rytina znázorňujcí obličej mladé ženy a lísteček s nápisem "Robin". Nic jiného v krabici nebylo, žádný dopis, žádná hračka, žádná láhev s mlíkem. Archibald se rozhodl, že odnese krabici co nejdřív do místní nemocnice. Vzal ji i s dítětem do náruče a vydal se na cestu do města. Během té zhruba hodiny přemýšlel, jaký bude mít Robin život. V nemocnici se s přijímající sestřičkou dohodl, že mu dá vědět, jaký je Robinův další osud. A jak řekla, tak řádová sestra udělala a o pár měsíců později Archibald přijal radostnou zprávu o tom, že dítě nejprve prodělalo operaci a pak se ho ujala postarší osamělá paní, která měla ve svém domě nájemnici, co sama měla také novorozeně, (malou holčičku), a nájemnice souhlasila s tím, že bude pro Robina kojná. Archibald měl radost. Ještě asi dvakrát se došel během následujícího roku za Robinem podívat a když viděl, že spokojeně prospívá, byť s patrnou jizvou od horního rtu směrem k nosu, věděl, že udělal dobře.

Bylo to až za rok a půl, co se Archibaldovi znovu ozvala sestřička z té nemocnice. V dopise mu psala, že paní, která se Robina kdysi ujala teď před několika dny zemřela a o Robina se nyní nemá kdo starat a je zpět v nemocnici. Archibald se tam vypravil a vyptával se na rodinu, která žila s Robinovou adoptivní matkou, ale bylo mu řečeno, že ti se před víc než čtvrt rokem odstěhovali a nikomu není známo kam. Archibald se ptal, jaké má batole, co už říkalo první věty a vypadalo že se má k světu, nyní vyhlídky. Podle oficiálních postupů měl být Robin umístěn do domova, kde bude čekat na případnou další rodinu, která by si ho chtěla osvojit. Archibald se ptal, jak dlouho taková procedůra trvá a dozvěděl se, že je těžké umístit i zcela zdravé děti do rodin, že v domově vyrůstá skoro sto dalších dětí, v různém věku, které nikdo nechce a Robin s patrnou jizvou na obličeji nemá úplně největší šance, byť jinak je roztomilé, zvídavé a zdravé dítě.

Archibald měl kdysi ženu a dítě, malou holčičku Annu. Ale když byly Anně tři roky, ona i její matka podlehly následkům zranění, ke kterému došlo nešťastnou náhodou ve městě, kde se splašili koně u jednoho vozu a při svém útěku městem několik lidí zle pošlapali a mezi nimi i Archibaldovu ženu a dceru. Archibald už se potom nikdy znovu neoženil a stáhnul se do srubu do ústraní, kde se věnoval přepisování a zvelebování svého domova a mezi lidi již moc nevycházel. Na stará kolena se mu ale po tom, mít doma další členy rodiny, najednou hrozně zasteklo. Těšil se ještě velmi dobrému zdraví a život o samotě ve srubu mu teď připadal trochu posmutnělý. Dokázal by se sám postarat o tak malé dítě? Nakonec se v nemocnici dohodl, že bude dočasně o Robina pečovat, než se pro něj najde nová, vhodnější rodina. A to se nikdy nestalo.

Robin tedy strávil svůj veškerý dosavadní život, co si pamatoval, s Archibaldem, v jejich celodřevěném srubu uprostřed lesa, daleko od města i od vesnice. Robin nikdy nepřemýšlel o tom, že by mu jinde bylo líp a jediné nad čím často snil bylo, že jednou potká svojí maminku, nebo někoho z rodiny a také Princeznu Rádkyni, která se do něj zamiluje a že právě on bude tím, koho si za pár let vezme. Archibald o tomhle Robinovu snu věděl a snažil se ho držet při zemi s tím, že Princezna Rádkyně si ho za svého partnera vybrat nemusí, i když je Robin úžasný mladý muž, ale nikdy ho od toho snu nezrazoval.

Jenže Archibald nevěděl, že Robin je z rodu Klíčníků. Archibald vlastně vůbec nevěděl nic o nějakém rodu či generaci Klíčníků. Stejně jako nikdo další. Tahle část historie Země byla jen pro zasvěcené. Tedy obyvatele Palýce Nauky, současného Klíčníka, rod palácových koček a pár dalších jedinců v Zemi. Bohužel se o rodu Klíčníků a jeho současné generaci dozvěděly i Kreatury, šílené, zlovolné a kruté bytosti, které zasvětily několik posledních let tomu, aby vypátrali, kdo je současný Klíčník a toho mohli i s jeho dětmi zabít. Aby tak, až se jim povede z krve baziliška dostat aspoň jeden zlomeček její kapky do těla Princezny Rádkyně, ji neměl kdo zachránit.

Ale pojďme na chvilku ještě zpět k pečeným kuřátkům a až potom se spolu vydáme na cestu plnou nástrah, možného utrpení, ale hlavně zla usilujícího o nadvládu nad dobrem. A tomu všemu bude Robin muset čelit.

 


Komentáře

1 Charlie Charlie | Web | 30. září 2013 v 0:26 | Reagovat

Robin s patrnou jizvou na obličeji => Robin s doživotním šrámem na obličeji... to zní líp

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama